Povinnou součástí výuky cestovního ruchu je i měsíční praxe studentů na hradech a zámcích. Po náročné přípravě a zvládnutí textů během druhého pololetí třetího ročníku si v červnu již naostro vyzkouší povolání průvodce po památkách. Naprostá většina z nich hodnotí tuto praxi pozitivně jako významné plus ve formování jejich profesního ale i osobního života. Zde přinášíme jejich příběhy z praxí.
Povinnou součástí výuky cestovního ruchu je i měsíční praxe studentů na hradech a zámcích. Po náročné přípravě a zvládnutí textů během druhého pololetí třetího ročníku si v červnu již naostro vyzkouší povolání průvodce po památkách. Naprostá většina z nich hodnotí tuto praxi pozitivně jako významné plus ve formování jejich profesního, ale i osobního života. Zde na pokračování přinášíme a budeme přinášet jejich příběhy z praxí.
Práce na hradě Loket aneb Radost i starost
Pokud si myslíte, že práce průvodce na hradě je jen romantická procházka po středověkých sálech s pocitem, že jste králem či královnou svého vlastního království, mám pro vás překvapení: ne vždy je to procházka růžovým sadem a občas je to velmi náročná práce. Když jsem začínala svoji praxi v červnu, těšila jsem se, že budu každý den seznamovat lidi s nádhernou historií nejen hradu Loket, ale také i města. A že jí tady je! Lucemburkové, samotný Karel IV., historie Lokte jakožto města v Sudetech během 2. světové války, tajné chodby a výhledy, které vám vezmou dech. Jedná se opravdu o nádhernou práci (o čemž jsem se přesvědčila již v létě před povinnou praxí), kde se o historii pokaždé dozvíte něco nového, a je to práce, na kterou můžete být hrdí. Každá práce má však nějaké mínusy a nejčastějším mínusem mohou být nepříjemní návštěvníci, nebo dokonce návštěvníci se speciálními potřebami. Lidé jsou různí, někdo by rád vstoupil do hradu a celý si ho prohlédl bez zaplacení vstupného. Někdo by rád viděl místnosti návštěvníkům nepřístupné a někdo by rád výtah na věž. Avšak nemůžeme se soustředit pouze na zápory, ale poukážeme zejména na klady této práce. Společně s mými spolužáky se shodneme, že nejvděčnějším publikem jsou lidé v důchodu. Tito posluchači jsou velmi vzdělaní a obětaví vylézt na jakýkoliv kopec, jen aby se o dané památce dozvěděli to, co touží vědět. Těmto posluchačům je opravdu úžasné vyprávět a pochvaly nejen od tohoto druhu klientely jsou tím nejkrásnějším, co můžete dostat. Děti bývají největší výzva. Zatímco jedno dítě se fascinovaně dívá na brnění, druhé se ptá, kde jsou Wi-Fi hesla. Základem je tedy upoutat co nejvíce pozornost a stále se ptát a zapojovat je do prohlídky daleko více než jiný druh klientely. Během léta, které jsem zde strávila po konci praxí, to byla jízda. Turisté se hrnuli, slunce pálilo a příběhy z hradu zněly stále dokola – někdy jsem měla pocit, že bych zvládla přednášet i ve spánku. Občas jsem měla pocit, že bych měla založit klub Zachránci průvodců. Se správnou partou kamarádů to však utíkalo daleko jinak, než když jsem na praxích byla sama. A nakonec? Základní pravidlo průvodce! Vždycky měj úsměv na tváři (i když tě někdo zrovna požádal, abys mu vyfotila psa s hradem v pozadí, anebo abys mu zašla pro pivo do hradního stánku, protože si nechce platit vstupenku).
Nikol Šebková
Paneláky s modrou krví aneb Zážitky z Náměště nad Oslavou
Praxe na tomto zámku nejsou jen o historii a šlechtických rodech, ale i o občasných otázkách, které byste spíše očekávali v nějaké kvízové soutěži. A proto vám je zde já (Valérie Vavříčková) společně s Lucií Špačkovou představíme.Překvapivě oblíbená otázka byla Kolik váží lustr? Na tuto otázku nikdy nebyla moc dobrá odpověď, protože samy průvodkyně to nevěděly, avšak mou oblíbenou byla odpověď typu Víte, kolik váží ten Váš doma? Po této odpovědi vždy následoval smích od ostatních návštěvníků a všichni s touto odpovědí byli spokojení. Ale pokud vás tato příhoda nezaujala, můžeme si něco říct o panelácích s "modrou" krví. Jednoho dne jsem měla výklad v zimní zahradě, když v tom okamžiku se zeptala paní, zda paneláky, které vidí v pozadí, jsou původní? Odpověděla jsem, že ano, ale ne z toho století, které má na mysli. Zkuste si také představit, jak se musí Ludvík XIV. otáčet v hrobě, když o něm říkáme, jak moc krásný byl a každý z návštěvníků tvrdí pravý opak. Snad by se mu líbily filtry na Instagramu, vsadím se, že by byl úžasný influencer.Takže pokud by vás zajímala odpověď i na jiné otázky, neváhejte se zeptat. Odpověď rozhodně víme…. Nebo si ji vymyslíme!
Valerie Vavříčková a Lucie Špačková
Od Buchlova větor věje…..
Práce průvodce je velká zodpovědnost, kterou nesete po celou dobu provádění na hradě (v mém případě Buchlov). Musíte se pečlivě naučit text a všechny místnosti a předměty, abyste byli připraveni na otázky návštěvníků. Ale potom jsou typy otázek, které nečekáte, a nikdy by vás nenapadlo takové otázky klást, ale musíte improvizovat, abyste je zodpověděli. Některé otázky vám odkryji: Pěstovala se na hradě marihuana? Byl někdy na hradě Stalin? Když byl hrad postaven, měli zde elektřinu? Spáchal někdo z návštěvníků sebevraždu skokem z věže hradu? Je hrad postavený z kamene? A mnoho dalších otázek, ale jak jsem zmiňoval, práce průvodce je i zodpovídat otázky, takže se musíte svědomitě připravit.
Jiří Pařízek, Lukáš Ulík a Jakub Dufek
