V hodinách cestovního ruchu a průvodcovství občas pracujeme s historickými materiály, které se týkají Třebíče. Velmi dobrým zdrojem je pro nás facebooková stránka založena třebíčským patriotem panem Zdeňkem Pruknerem. Ten také přijal naše pozvání a přednášel studentům o historii Třebíče.
Rok 2025 je významný i tím, že si připomínáme 80 let od ukončení druhé světové války. Málokdo ví, že prostory naší školy v této době sloužily jako zubní oddělení. Zde je úryvek z knížky pana Pruknera:
„Lazaret se do Třebíče přestěhoval z Krakova 7. 8. 1944. Jednalo se o vojenskou nemocnicí německého letectva, která měla podle německých záznamů mít kapacitu 500 lůžek, a která byla od svého založení v roce 1940 umístěna v Krakově. V půli léta se začal lazaret přesouvat, z důvodů blížící se fronty, do západomoravské Třebíče. O chod lazaretu se staralo 24 důstojníků, 51 poddůstojníků, 40 mužů, 10 civilních úředníků, 69 zdravotních sester a 38 občanských zaměstnanců, celkem tedy 232 členů personálu. K dispozici měli 2 sanitní vozy a jedno nákladní auto a také několik prostor ve městě, zejména tři školy v centru města - Gymnázium, Obchodní akademie dr. Bráfa a Masarykova škola. Podle vzpomínek pamětníků proběhly v budovách drobné stavební úpravy, například vybourání druhých dveří v jednotlivých třídách - šlo o „nouzové východy“ v případě leteckého nebo jiného útoku. (vskutku v učebně B73 tyto dvoje dveře najdeme, pozn. Vi)
Personál lazaretu byl mimo jiné ubytovaný i v Subakově továrně v židovské čtvrti v Hotelu Slavia (Habsburg) a na jiných místech. V lazaretu se neléčili pouze příslušníci Luftwaffe, ale i ostatních ozbrojených složek - Wehrmachtu, Kriegsmarine, Waffen SS, Policie a RAD (Říšské pracovní služby). Na konci války byli v lazaretu ošetřováni i němečtí civilní uprchlíci před frontou z Východního Pruska, Banátu a Slezska, kterým se v Protektorátě říkalo národní hosté a byli nouzově ubytováni v Třebíči i okolních obcích. V třebíčském lazaretu zemřelo 33 německých vojáků, kteří byli pohřbeni na třebíčském hřbitově. Jednalo se nejen o vojáky převezené z fronty lazaretními vlaky, ale také o letce z posádek německých letadel sestřelených na Třebíčsku, vojáky zraněné při bojích s partyzány, oběti dopravních nehod a příslušníky RAD, kteří utrpěli pracovní úraz při stavebních pracích. Mezi mrtvými z lazaretu je krom příslušníků wehrmachtu a luftwaffe i jeden příslušník Waffen SS. Provoz lazaretu život ve městě příliš neovlivnil, nejcitelnější zřejmě bylo přesunutí výuky z vyklizených škol do provizorních prostor - ostatních škol v Třebíči, hostinců a podobně.„