V předchozích dílěch o Bráfovi jsme se věnovali především jeho životu a působení, v závěrečně epizodě si představíme místa, která jsou s jeho osobou spjata do dnešních dnů.
Rodný dům Albína Bráfa nesl číslo popisné 91 a stál v třebíčské čtvrti Horka, kde se dnes nachází městská část Horka-Domky. Vlivem rekonstrukce této čtvrti byl dům zdemolován. Před demolicí se na něm však nacházela Bráfova pamětní deska. Ta byla před demolicí zachráněna třebíčským rodákem dr. Františkem Veselým, který mimo ni zachránil i mnoho dalších třebíčských památek. Deska slouží jakožto připomínka a památka významné osobnosti, podle níž je naše škola pojmenována, pročež byla deska do prostor školy přemístěna.
Dalším významným místem v životě Albína Bráfa byla Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze, na níž vystudoval právnickou fakultu. Na studium nastoupil roku 1869, ale z důvodu úmrtí otce se rodina octla v tíživých materiálních podmínkách, a proto si musel Albín přivydělávat doučováním. Závěrečnou rigorózní zkoušku složil úspěšně s vyznamenáním roku 1874.
V životě Albína Bráfa hrála důležitou roli politika. Významným místem spojeným s jeho politickou kariérou je Zemská sněmovna. Ta byla stavovským zastupitelským orgánem v zemích Českého království a Markrabství moravského, který rozhodoval
o zemských zákonech, daních a správě. V 19. století fungovala jako důležitá politická instituce habsburské monarchie a působili v ní i čeští političtí představitelé, mimo jiné i Albín Bráf, který jako poslanec prosazoval podporu českého průmyslu a ve sněmu působil přibližně 16 let. Význam Zemské sněmovny postupně slábl a definitivně tato sněmovna zanikla roku 1918 se vznikem Československa.
S koncem života Albína Bráfa jsou neodmyslitelně spjaty Roztoky u Prahy. Město ležící při ústí Únětického potoka se stalo domovem rodiny Bráfových roku 1903, kdy odkoupili neorenesanční vilu navrženou stavebním inženýrem Antonínem Rosenbergem.
Po smrti byly Bráfovy ostatky uloženy na Vyšehradském hřbitově, na místě, kde věčně odpočívá mezi elitou národa.