566 780 251

Albín Bráf: ekonom a pedagog

Autor: Lukáš Durda, Tomáš Vítů, Jan Soudný (CR3) | Zveřejněno: čtvrtek 2. října 2025 | 2x

Vítáme Vás u druhého čísla příběhu pana Dr. Albína Bráfa. V prvním čísle jsme si obecně popsali jeho život, zejména osobní, a nyní se zaměříme na jeho pedagogickou a ekonomickou kariéru.

Jakožto syn právníka měl Albín odmala dobře nakročeno k slibné kariéře, protože vystudoval akademické gymnázium a právnickou fakultu v Praze.

Léta Páně 1874 založil národohospodářský odbor, jehož se stal předsedou. Téhož roku začal pracovat jakožto praktikant u soudu, kde následně zatoužil po učitelské kariéře. Tohoto roku se Bráf stal profesorem národního hospodářství a obchodní statistiky v Resslově ulici v Praze.

Roku 1877 byl na základě habilitační práce (práce přinášející nové vědecké poznatky) a vysoce hodnocené přednášky na téma O vývoji svobody hospodářské jmenován jako soukromý docent národního hospodářství na pražské české technice. Následně byl Bráf roku 1879 po smrti prof. Eberharda Jonáka suplentem (náhradníkem) národního hospodářství a statistiky na české technice v Praze.

Současně s tímto vyučoval na obchodní akademii, která pro něj byla hlavním hmotným zabezpečením a přípravou pro vysokoškolskou profesuru. Poté, co sepsal práci Studie o severočeských dělnických poměrech, byl v letech 1881 jmenován mimořádným profesorem národního hospodářství na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Definitivně byl ve své funkci potvrzen roku 1885.

O pět let později Albín Bráf začal kariéru řádného profesora politické ekonomie. Tímto se také stal prvním českým profesorem ekonomie na obnovené české univerzitě Karlo-Ferdinandově a přednášel tam jako první v češtině.

Během své kariéry se stal významnou osobností české ekonomie, neboť se podílel na vytvoření českého národohospodářského názvosloví a je považován za zakladatele české národohospodářské školy. Sám Bráf sice nikdy své vlastní ekonomické teorie nevytvořil, avšak byl prvním velikým praktikem ekonomie u nás. To znamená, že jakožto první užíval ve velkém znalosti ekonomie v praxi.

Též vytvořil program Dovršení národního obrození, což znamenalo vyrovnání se na poli ekonomiky s úspěchy v kulturní, jazykové a politické oblasti. O tom však více v následujícím čísle, jež se bude touto částí jeho života zabývat.