Již tradičně studenti naší školy právě 27. ledna, kdy je připomínán Mezinárodní den obětí holocaustu, realizují exkurzi do Terezína. Letos exkurzi pořádala organizační skupina CR2 pro své spolužáky a také pro třídu CR1. Jak exkurzi skupina zaznamenala?
„Cesta nás vedla přes několik měst a obcí, mezi kterými byly Okříšky, Brtnice, Jihlava, Naháč, Průhonice a Praha. Po celou cestu jsme my, jako organizační skupina, poskytovali cenné informace o jednotlivých místech, kterými jsme projížděli. Tyto informace obohatily naše porozumění místům a historickým souvislostem, které jsme během exkurze navštívili.
Do Terezína jsme přijeli krátce po 10. hodině. Jako první jsme z parkoviště prošli Principovou alejí, která vede do Malé pevnosti.. Tato alej nás uvedla do atmosféry místa, které nese těžkou historickou paměť. Strávili jsme zde půl hodiny. Následně jsme se přesunuli k Malé pevnosti, která sloužila jako věznice gestapa. Zde jsme byli rozděleni na dvě skupiny a absolvovali prohlídku s průvodcem, jenž nám podrobně popsal fungování pevnosti a její znepokojivé využití během nacistické okupace. Průvodce byl profesionál, líbil se nám jeho přednes a styl prezentace. Součástí návštěvy byly také dvě expozice v muzeu, které nám pomohly lépe pochopit rozsah hrůz, které se zde udály. Prohlídka expozice nám celkově zabrala dvě hodiny.
Následovala prohlídka tzv. Velké pevnosti. Zde je muzeum ghetta se stálými expozicemi. Jednou z nich je Pamětní síň dětí z terezínského ghetta, druhou je Terezín v „konečném řešení židovské otázky“ 1941-1945. Prohlídka těchto expozic nám trvala hodinu. Taky jsme zhlédli dokumentární propagandistický film, který nacisté natočili s cílem zakrýt skutečné podmínky života v ghettu. Tento film nám poskytl pohled na zkreslený obraz, který nacisté šířili o Terezínu. Po promítání jsme přešli do bývalých Magdeburských kasáren, které v době 2. světové války sloužily jako místo tzv. židovské samosprávy. My jsme si prohlédli rekonstrukci vězeňské ubikace a dále expozice umělecké, z oblasti literatury, výtvarného umění a divadla. Potom jsme se pěšky přesunuli ke hřbitovu a krematoriu. Cestou jsme se zastavili u kolejí a připomněli transporty židovských vězňů, kteří byli do Terezína přivezeni a odtud následně deportováni do vyhlazovacích táborů. Mluvili jsme i o třebíčských transportech, při kterých museli do Terezína dojít z Bohušovic pěšky. V dalším objektu - bývalé márnici jsme se dozvěděli o osudech zesnulých vězňů. Chtěli jsme navštívit i Kolumbárium, kde bylo úložiště uren, ale kvůli natáčení ČT to nebylo možné. Také jsme zapálili pamětní svíčku jako výraz úcty a vzpomínky na oběti. Poslední zastávkou byl památník, který vytvořil umělec Aleš Veselý, a který nám připomněl oběti holocaustu nejen židovské, ale i dalších etnických a politických skupin.
Pozitiva exkurze:
- Vzdělávací přínos – Exkurze byla velmi poučná a pomohla nám lépe pochopit historii Terezína, holocaustu a nacistického režimu.
- Výborný průvodci – Informace, které jsme získali, byly podány velmi poutavě a přístupně. Průvodce v Malé pevnosti měl bohaté znalosti a dokázal nás zaujmout.
- Návštěva historických míst – Byla to jedinečná příležitost navštívit místa, která jsou součástí naší historie, a vidět je na vlastní oči.
- Atmosféra a respekt – Celá exkurze byla velmi emocionálně silná a připomněla nám důležitost respektování historie a obětí holocaustu.
Negativa exkurze:
- Dlouhá cesta – Cesta tam i zpět trvala tři hodiny, což bylo pro některé žáky únavné.
- Emocionální náročnost – Některé části exkurze byly velmi emocionálně náročné, což mohlo být pro některé žáky těžko zpracovatelné.
- Únavná prohlídka – Terezínský památník je velký komplex, proto byla celá prohlídka i fyzicky náročná.“
