Láska a city
Představ si, kolik je na světě lidí ...
málo z nich je milých...
kolikrát se kdo nadechne ...
kolikrát kdo vydechne...
ať už poprvé,
nebo naposled.
Jen k tobě můj strážný anděl vzlét...
za každou vteřinu ...
za každou hodinu ...
za celé roky ...
jaké lidi nachodí kroky...
moje duše, moje srdce, následuje jenom tvoje.
Co je tvoje, je i moje...
a i zase naopak...
nejhezčí, co můžu zažít,
je koukat s tebou do oblak,
na hvězdy jasné,
na obrazce krásné...
ovšem nic není tak zářivé
a nic není tak živé ...
jak moje srdce,
moje duše...
když můj bájný kůň k tobě kluše...
Doveze mi tě až domů,
ať můžem být navěky spolu.
Ty jsi jen pro mě,
já zas pro tebe...
když cítím tvoji lásku,
ani zima mě nezebe...
tvá láska hřeje jak oheň,
a na vše špatné prosím,
prosím, rychle zapomeň.
Na nové zážitky místo v srdci si nech,
já vidím je ve svých snech...
tebe jak rodinu.
Láska má přetekla hladinu ...
s tebou chci být v dobrém i zlém.
Mé srdce má zlatý lem,
lem dobře využiju,
a zlé vždy přežiju...
jen když budeš vždy se mnou,
jinak mě noční můry sežerou,
sežerou zaživa,
bude to bolet jak kopřiva...
budu s tebou šťastný do konce života...
a po smrti budu tvoje nota,
nota, co ti hraje píseň tvou
a přeje ti noc dobrou...