Znáš ten pocit okouzlení,
kdy jdeš lesem a nebo známou ulicí,
nad tebou ještě stále slunce hřející
a vidíš, jak příroda se kolem tebe mění.
Rána citelně chladná jsou,
občas i nějaká ta mlha nad obzorem se koulí,
zoraná pole jsou plná těžkých boulí
a ty víš, že teplé letní noci už nepřijdou.
Listy okouzlí tě, je to celá barev paleta
od žluté, oranžové, červené až po hnědou,
pavoučci ještě narychlo své pavučiny předou
a vlaštovka už žádná nelétá.
Ze šatníku vytáhneš teplý svetřík,
i den se pomalu a plíživě zkrátil,
to podzim se k nám opět vrátil
a vlasy rozcuchal ti svěží větřík.